Z historie dekorativní kosmetiky
Počátky vyráběné dekorativní kosmetiky a make-upů lze hledat v Americe. I když se zkrášlovaly ženy faraonů v Africe, stejně jako vlivné Římanky, rozmach výroby a vznik kosmetického dekorativního průmyslu je přiřazen americké Californii.
Kosmetika v 18. století
Už v 18. století se ženy z vyšších vrstev (a nejen ženy) chtěly líbit a toužily mít make-up, který by rozjasnil pleť a schoval pihy na obličeji. Ovšem v této době bylo jakékoli přílišné zkrášlování nepřijatelné. Bylo spojené s vulgaritou a nevkusem, a také s ženami věnující se prostituci.
Proto dámy hledaly pomoc. Z počátku v osvědčených domácích receptech a ženských časopisech, ve kterých byly popisovány techniky zkrášlování pomocí dostupných surovin.
Takový popel se používal ke zvýraznění obočí a díky malinám se docílilo přirozeně sytějších barev rtů.
Vše muselo ladit a spíše jen dokreslit a podtrhnout přirozenou krásu žen, bez přílišné nápadnosti.
Tak jako tak byly tyto vychytávky ženami utajovány a před muži prezentovány jako vlastní přirozená krása, spočívající v bledé pleti se zdravě růžovými rty i lícemi a zářivým pohledem.
Následovaly pokusy lékárníků, kteří chtěli ženám pomoci a připravovali jim vonné esence i barevné pudry a sytější pely na rty. Ale už v roce 1880 se začaly objevovat první kosmetické výrobny, vyrábějící vlastní řady produktů podtrhující přirozený vzhled žen. Kosmetiku vyráběly a prodávaly především ženy, které přesně věděly, co chtějí a jak toho docílit. Ostatně samotná první distribuce kosmetiky spočinula také na bedrech žen, v podobě „ladies agentek“. Podomním prodejem nabízely ženy ženám kosmetické produkty malé firmy California Perfume Company, která byla o něco později přejmenována na, pro nás známější, Avon.
Podobný formát prodeje dekorativní kosmetiky následoval i u dalších značek, jako luxusnější Elizabeth Arden.
Obecně se dekorativní kosmetika té doby týkala pouze bílých zákaznic. Ne že by se nechtěly africké ženy zkrášlovat, ale jejich společenské postavení jim tuto výsadu nedovolovalo.
Až odvážná madam CJ Walker, černošská pradlena, která díky vlastnímu problému vypadávání vlasů vymyslela vlasovou řadu výrobků pro černošky a později zapracovala i na dekorativní kosmetice.
Filmový HoLlywood
Od roku 1920 bylo v módě, zejména ve městech, nosit výraznější make-up. Tento posun odráží rostoucí vliv Hollywoodu a jeho glamour filmových hvězd. Líčení tváří se pro ženy stalo lákavější a odráželo serióznost a důležitost jeho nositelek. Ikonou pro krásu se staly dramatické oči, díky vzniku řasenky a oční linky. Vše doplněno temnými očními stíny a výrazně namalovanými rty.
Rostoucí etnická rozmanitost Spojených států amerických přispěla poptávce odlišnosti.
Následovala náklonnost k exotice se zdravým opálením, které bylo dosud výsadou dělnicky pracujících žen venku. Ptoto vzniklo velké množství barevných odstínů make-upů, rtěnek a pudrů.
Ženy se chtěly podobat filmovým herečkám. Byly pro ně předlohami úspěšných a vlivných podnikatelek, a tak vznikla poptávka po líčidlech. Z malých kosmetických výroben se stávaly větší firmy a ty, které nedokázaly držet krok s dobou, zanikly. Zůstávali pouze větší hráči. V distribuci převzal otěže požadavek na velkoobchod, kterého se zhostili především muži. Kosmetický průmysl obsáhl v době kolem roku 1930 až 40 % veškerého průmyslu.
Období války
Ani neblahá doba druhé světové války nedala pocítit poklesu tržeb dekorativní kosmetiky. Ba naopak. Ženy, v důsledku nedostatku pracovních sil, byly vtaženy do zaměstnaneckých postů. Chodily více mezi veřejnost a líčily se pravidelně. A protože se v té době nosily praktičtější krátké účesy, bylo potřeba se odlišit právě make-upem.
Paradoxně válka způsobila i nárůst prodeje tmavších barev pudrů. Nahrazovaly chybějící nylonky a dodávaly nohám tmavší a zdravější odstín. Zároveň apel armády žádající ženy do postů vojákyň a zdravotních sester přispěl k tomu, aby se ženy více líčily ave vojenských stejnokrojích působily žensky.
Kult rudých rtů se udržel i po válce, kdy až 90 % žen běžně nosilo rtěnku Avonu či Revlonu.
Ženy se chtějí stále líbit
Stále rostoucí kosmetický průmysl po válce podpořily i samotné reklamní kampaně na konkrétní výrobky, zaměřené na mladé ženy a dívky. Útlum způsobila až vládní politika 60. let 20. století, která vlivně propagovala přirozenou krásu. Ta naštěstí neměla dlouhého trvání.
Celková emancipace černošských žen, i finanční nezávislost pracujících dam, stejně jako věrné následování značek a chuť zkoušet nové produkty, zanechala v ženách pocit výjimečnosti i touhu se líbit.
Zdroj a další informace:
http://americanhistory.si.edu/collections/object-groups/health-hygiene-and-beauty?ogmt_page=health-hygiene-and-beauty-makeup#sea